Amorous doG

Předci labradorských retrívrů jsou pravděpodobně novofoudlandští psi. Název retrívr však vznikl mnohem dříve než existovalo toto plemeno. Tímto názvem se označovali všichni lovečtí psi, kteří aportovali ulovenou zvěř. Na New Foundlandu žily dva typy psů, velcí a silní novofoundlandští psi s dlouhou srstí a malí novofoundlandští psi, nazývaní též labradorští psi. Tito menší psi měli krátkou srst a byli používáni rybáři k donášení ryb a postřelených mořských ptáků z vody. Jejich vynikající schopnost aportování zaujala anglické lovce. Proto začali oba typy těchto psů přicházet do Anglie od roku 1800.
Název labradorský retrívr je používán od roku 1839. Ve druhé polovině 19. století lze hovořit o čistokrevném chovu. Ačkoliv se ve vrzích objevovala i žlutá a hnědá štěňata, byli stále upřednostňováni černí psi. To se změnilo až po první světové válce, kdy byli vystavováni i žlutí psi, a později i psi hnědí.

Hlava je široká a suchá, s dobře utvářeným stopem. Čelisti jsou středně dlouhé, silné a neseseknuté. Nos je široký, nosní otvory dobře vyvinuté.
Uši nejsou příliš velké ani těžké, visí dolů podél hlavy.
Oči jsou středně veliké, vyjadřující inteligenci a dobrou náladu, hnědého zbarvení.
Čelisti a zuby jsou silné, skus nůžkový.
Krk je suchý, silný.
Hrudník široký a hluboký, s dobře klenutými a pružnými žebry. Hřbet je rovný. Bedra jsou široká, krátká a silná.
Přední končetiny jsou dlouhá a šikmá, mají pevný kosterní podklad.
Zadní končetiny jsou dobře vyvinuté, osvalené, nezúžené, s dobře vyvinutým a pohyblivým kyčelním kloubem, při pohledu zezadu rovné. Kravský postoj je zásadně nežádoucí.
Tlapy jsou kulaté a silné, prsty sevřené, dobře klenuté, polštářky jsou tlusté a silné.
Ocas je silný u kořene a zužující se ke konci, středně dlouhý, bez podsady, obrostlý hustou, krátkou, silnou, přilehlou srstí, má být nesen vesele
Pohyb je volný a plynulý.